Historie

Hospodářský dvůr z 16. století

Historická fotografie 1Jak naznačují kusé historické informace, dvůr v Dobrovici mohl existovat již ve středověkém období. O jeho podobě ale nejsou žádné informace. Jen hypoteticky lze předpokládat, že byl situován na shodném místě jako dvůr dnešní, tedy v jižním předpolí zámku. V areálu se nepodařilo identifikovat žádné konstrukce či detaily (ani druhotně použité), které by byly starší než renesanční. První zmínky o podobě panského sídla pochází z roku 1541, podle nich v Dobrovici stála tvrz s hospodářským (poplužním) dvorem. 

V objektu dvora se dochovaly velmi významné pozůstatky renesanční stavební etapy. Ty můžeme do renesančního období jednak datovat podle obecných typologických znaků (dispozice), konstrukcí (klenby s hřebínky, krovy), výtvarných prvků (štít) a konečně i podle výsledků dendrochronologického průzkumu. Ten prokázal, že dřevo na stavbu krovu (i stropů) se kácelo v rozmezí let 1568-1578. Tato data tedy zcela bezpečně datují dokončení stavby renesančního dvora. Výstavba dvora tedy spadá do období všeobecné konjunktury Dobrovice a zdejšího vrchnostenského sídla. Ta spadá do období dlouhé vlády Jindřicha z Valdštejna a jeho manželky Anny, rozené z Vartemberka, kteří Dobrovici vlastnili od poloviny 16. století až do své smrti roku 1579. V téže době vznikla dobrovická renesanční radnice, farní kostel (1569-1571), tzv. regentský dům a především vlastní sídelní zámek (zámecké stropy jsou datované 1578 a 1581). K vrchnostenskému hospodářství patřil kromě dvora též pivovar se sladovnou. Dokončovací práce mohly probíhat i po  Jindřichově smrti za následující poručnické vlády a za Jindřichových synů Viléma Voka a Henyka z Valdštejna. Renesanční dvůr byl situován naproti  současně budovanému zámku. V 70. - 80. letech 16. století bylo postaveno dlouhé severní křídlo, obsahující průjezd, v přízemí stáje a v patře sýpku. Kromě toho zde byla trojdílná obytná jednotka. Na toto křídlo navazovaly dvě patrové kolmé budovy, obsahující rovněž trojdílné obytné jednotky. Zajímavá je poloha obou kolmých obytných stavení naproti zámku, svírajících jakýsi čestný dvůr. Z renesančního období  pochází kromě obvodových stěn a základu vnitřní dispozice také valené klenby s trojbokými výsečemi a hřebínky, štít severovýchodního křídla a  především renesanční krov nad sýpkou archaického typu ležaté stolice.  

V průběhu baroka probíhala v areálu dvora stavební aktivita. Nejvýznamnější byla výstavba dlouhé hospodářské budovy (západního křídla), navazující na jižní straně na renesanční severní křídlo. Přízemní budova obsahovala trojlodí křížových kleneb a podle dispozičních znaků mohla zprvu sloužit jako ovčín. V 60. letech 18. století byla přestavěna obytná budova (severovýchodní křídlo), která získala nový krov.

V závěru 18. století byl ke starší renesanční severovýchodní budově přistavěn nový trakt, obsahující v přízemí tradičně řešenou trojdílnou obytnou jednotku. Patro bylo řešeno již moderním způsobem spolu s dispozicí navazujícího staršího západního traktu - jádrem dispozice se stala vnitřní chodba, na níž navazovaly obytné místnosti v obou traktech. Nové východní křídlo bylo doplněno o křídlový štít v pozdně barokním tvaru. Areál hospodářského dvora v Dobrovici je zapsaný v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. Navíc je součástí dobrovického zámku, který je další významnou kulturní památkou. Dvůr je přes vnější, poněkud nenápadný vzhled mimořádně hodnotnou architekturou s převažující renesanční, barokní a klasicistní dispozicí. V rámci regionu Mladoboleslavska i v rámci středních Čech je (spolu s goticko- renesančním dvorem u nedalekého hradu Zvířetice) významnou ukázkou hospodářského areálu, jehož původ sahá nejpozději do druhé poloviny 16. století. Renesanční stavební etapa, dochovaná v takto neobvykle velkém rozsahu, činí z hospodářského dvora v Dobrovici jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu na území středních Čech.

2015 © DobrovickáMuzea.cz

Working...